Zítra se bude tančit všude ..... ne, tato píseň po okupaci v srpnu 1968 nezaznívala ani v propagandistických pořadech. Natož od srdce nebo vynuceně. Ale kulturně-ideologické přehlídky k různým výročím? Probíhaly vesele dál. Zabaleny do slupky folklóru, dechovky nebo zájmové činnosti.

Školní besídka? Základní devítileté školy zabily dvě mouchy jednou ranou. Vykázaly kulturně-ideovou činnost, presentovaly žáky před rodiči a určitě vyhověly i (utajenému) přísnému dozoru. Nepodlehněme pozdní iluzi o klidných časech – v plánovaném hospodářství má i dětská estráda pevně stanovený a schválený obsah. Působí na děti i výchovně..... Že už lapáme mouchy tři? Věřme, „mušek“ bychom nalezli i více.

Dobrovolnost? Asi jako na prvomájovém nebo lampionovém průvodu.

Tanečky zajišťovaly pohybově nadané děti. Jednotný oděv na obrázku nehledejme – nikdo jej nepožadoval. V obchodech se upřednostňovala spíše kvantita nežli rozmanitost; a tak naši figuranti vypadají přibližně stejně.

A my pohybově nesmělí a pěvecky tupí? Obdrželi jsme .... chtělo by se napsat výhodu, i když - kdo ví? Pokud jsme uměli slušně číst a bylo nám rozumět, přidělili nám sólo roli před mikrofonem. Podivnou „moderátorskou“ úlohu nějakého spojovníku mezi dvěma tanečními vystoupeními. Jinak jsme byli osvobozeni od účasti.

Ke snímku: tipuji jej na 25. výročí osvobození Rudou armádou. Proces konsolidace společenského života se ještě plně nerozjel, pléna ÚV KSČ z listopadu 1968 a dubna 1969 již jsou za námi, ale to hlavní, sekyrářské, související s výměnou stranických legitimací, proběhlo poměrně nedávno – v lednu. Do propadliště historie se zatím odkutálely pouze hlavy komunistických funkcionářů, aby se nám za devatenáct let mohly představit jako hrdinky osmašedesátého.

Neexistuje PO SSM (ustaveno v r. 1972), proto mí spolužáci běhají v civilu.