Bulharské vážení
Jednoho jarního dne r. 2008 jsem nakládal mramorové desky v bulharských Rodopech, cca 2000 m n. m.
Přijel jsem na místo nakládky, což byl jakýsi násep vedle strmého svahu, ale nikdo zde ještě bohudík nebyl. Bohudík proto, že krajina zde byla úchvatná a já měl dost času na focení.

Po nějaké době se objevily tři babky a daly se do práce. Rovnaly desky na palety a já byl velice zvědav, jak tady, v horách, proběhne nutné vážení. Babky s tím evidentně žádný problém neměly.
Když měly na paletách narovnáno do pasu ( nebo po prsa, což bylo v podstatě stejné ), usoudily, že to je právě ta správná váha. Vyplnily CMR a napsaly váhu 21.600 kg.
Po takto narovnaných a zvážených paletách kamsi zavolaly mobilem, přijel traktorista s vidlemi místo radlice a palety zručně naložil na kamion.
Už při pohledu na klesající návěs mi bylo jasné, že se babky poněkud sekly.
Silné VOLVO můj odhad potvrzovalo kvílením motoru při každém sebemenším kopečku a při nalodění na „necky“, převážející kamiony po Dunaji z bulharského břehu na rumunskou stranu, praskl první měch na návěsu. Musel jsem do montérek, vlézt pod auto a zaslepit hadici, přivádějící vzduch k měchům, abych nafoukal aspoň ty doposud funkční.
Cesta přes katastrofální rumunské silnice proběhla kupodivu beze ztrát další kytičky, ale na maďarských hranicích mne čekala váha. Tam mi navážili 5,6 t rozdíl ve skutečné váze nákladu a váhou napsanou na dodacím listu a navíc 1,6 t nad nejvyšší povolenou celkovou váhu. To byly ovšem veliké problémy, což je na mnohem delší povídání. Vydalo na celou kapitolu do knihy „Kamionem divokým Balkánem“ .
V Amazonii jsem zažil i horší chvilky, ale jak říká klasik „ Život néjni péříčko“ a „Živočichové by měli zkusit všecko „ :-)