03.05.2009 18:04
jetys Do Prahy přijel Orient Express a v sobotu odjíždí - píše se v denním tisku. Je pátek, 1.5.2005, balím fidlátka a mažu na Smíchovské nádraží. Nikdy jsem tam nebyl, kouknu k okénku a ptám se "Orient Expres paní, je možno ho vidět?" Ne pane, ten tu není. Bude ař zítra v 13:30 až do odjezdu. Ale nepustí vás k němu, jen z jiného nástupiště se smíte podívat.
Je sobota, ale kvůli dalším záležitostem přijíždím o fous později. Před halou vietnamští stánkaři, nabízí jednomu cizinci "Či sta, doblá cena". "Nein". "Dvěstěpadesát". Pán odchází. "Dvěstě" - poslední zoufalý výkřik. Bezdomovec kousek vedle popíjí lahvoně. Uvnitř ponuré oprýskané haly stojánek a u něj livrejovaný mladý muž. Jak z jiného světa v té tovární hale. Makám na nástupiště č. 2 (protože Orient Express vyjíždí z nástupiště 3) a tam se leskne legenda.
Tmavě modré vozy, mosaz, secesní nádhera. V okénkách restauračního vozu čekají v kbelících lahve šampaňského na příchozí, aby byly decentně otevřeny a s požitkem usrkávány. Kvůli opravám na Wilzoňáku (Hlavní nádraží) je tento skvost upíchnut letos na prašné smíchovské nádraží. Cestující v pěkných oblecích klopýtají s věcmi temným tunelem k nástupišti. Takhle vítá a loučí se Praha s turisty jedné z legend. Přístup Českých drah je vpravdě macešský. Když voláte na informace, neřeknou vám vůbec nic. "S tím my, pane, nemáme nic společného." Ještěže byla ta paní u okénka.
Orient Express (správně Venice Simplon - Orient;Express) začal znovu jezdit v roce 1982. Legendu oživil James B Sherwood, vozy začal kupovat již v roce 1977.