Ahoj všem. Ještě pár snímků z okolí polárního kruhu, aby bylo jasné, že není vše zlato, co se třpití. Na lidi, uvyklé žítu ve městech, by tady asi dost silně doléhala deprese. Mně se ale zdejší surová drsnost krajiny, absolutní čistota, ticho a samota moc líbí. Nepříjemná je tady pouze neustálá změna nadmořské výšky. Začnete u jezer, nebo na břehu moře v nadm. výšce 0 - a během půl hodiny vystoupáte po krkolomných serpentýnách a několika kilometrovými tunely do výšek nad 1100m. A po cca 10ti kilometrech zase to samé dolů. Brzdové obložení tady dostává silně zabrat. Vzduch, který tady má ale člověk možnost dýchat, to je něco nádherného.

P.S. Díky za připomínky k bordelu na čipu. Trošku jsem počistil, ale není to v těchto podmínkách ono. Až se dostanu na chvilku dýl domů, Zajdu ke Škodovi na generální vyčištění :-) Hodně jsem tady fotil u vodopádů a vodní tříšť a mlhy jsou mrchy. Dostanou se všude :-)