Taky je v ní kus života. Ale trošku je mi tady líto toho schovaného oka. Nešlo malinko uhnout doprava, abys ho tam dostal celé ?

oko, je oknem doo duše, ta je za mřížemi, na mě to mluví dost teda... asi vím, jak ses při pohledu na ta stvoření v zoo cítil

U té původní mělo to žvíže prostor k úniku, tady ho moc není :-) Působí na mne jinak než ta předchozí, ale taky působí.

Díky za slova - Honzo asi takhle - papouch v okamžiku kdy mne viděl začal zobanem brousit po plechovym dně a vyloženě to vypadalo, jako by
se dožadoval toho abych ho pustil - takže jeho hlava byla v neustálym pohybu, já stál na špičkách, no co ti budu povídat :))))
rs - máš dobrý odhad, pocit nic moc

Ten název -právě s tim necelým okem dává velkej smysl. Parádní fotka Marceli.