Nastesti se da u piva sedet treba v hajovne ...

Ty tvoje fotky se mi stejně líbí moc....

smutný pohled, super fotka...

Bohem zapomenutá země ten tvůj kraj.

je to ještě město, když už nemá ani hospodu?
dík za kouk
vlastně jsem se s poustevníkem, který se tam usídlil docela slušně vožral, bydlel kdysi nedaleko a nějak ho ta hrouda táhla, že obývá místnůstku vpravo, kde má slušný archív vzpomínek
ku..va, někdy mě se.re, že tolik osudů mění to naše kopání uhlí, přesto necítil zášť, přesto jsme spolu dobře pokecali, u piva a z očí do očí se tyhle věci řeší prostě jinak

!

Ale když se přivleče bečka, i tu by se dalo.
Dle zákonů špidlostánu parametry pro město o hospodě nebo dokonce škole nehovoří. Tam je pouze počet obyvatel, pojmenování ulic a náměstí.

ono je otázka, či je tak nejako móres, kedy sa charkter /rozhovoru, človeka/ mení na základe jeho formy celkom olrajtový .?)

ale hlásim, že u mňa toto foto olrajtové je ,)

ona je ta komunikace u piva takova rychlejsi ... coz muze byt v pripadech, ze se nekdo rozhodne rozdavat "tecky" i pomerne citelnej rozdilek ;-))

Kdyz uz ani hospoda nestoji, je to takova smutna tecka za temi koncinami ... pro sebe si odnasim poznatek, ze i smutna tecka dovede vypravet jako cele vety.

;-)

a on charakter nejako súvisí s rýchlosťou, pane .?)

Ale to jsem nenapsal, pane? ;-) Spis je to takovy prvni rozdil, ktery me napad pri ruznych formach rozhovoru, pokud se tedy mysli rychlost odezvy.

Co se vlivu rychlosti na charakter rozhovoru, cloveka, plavby po mori a tak dale tyce, tak jsem si vzpomnel na knizku "Objevení pomalosti" (Sten Nadolny), jestli znate?

Ja se puvodne do nejakeho psani pustil, ale takto bych to proste nenapsal ;-)

Ten otaznik tam je jaksi navic ;-)

trochu smutnej dokument, ale fotka super

kedysi som cital od teba ukazku, pacila sa mi dost, aasi sa po tom pozriem .)

Treba to ale nekdy dopisu ... zacal jsem si to psat do bloku tuzkou cestou domu autobusem ;-)

yo tak on sten nadolny je enem nick .?)
:-O
:7)
:O)

Na 1/2 vyhnuti se odpovedi a na 1/2 steblo pri jejim hledani ... no a cele pekna knizka ;-)
Nic(k) vic, asi, ale ono je to dost a hodilo se mi to :-)

to vyzerá byť fair, pane ,)

;-)

když s někým sedíš a mluvíš, díváš se mu do očí, což jsou okna do duše, můžete i mlčet a přesto hovor plyne

já většinou koumám nějaké detaily, zátiší, zapomenuté věci a zapomenutý život takových budov.. pro mne je to vzdálený objekt, kterých je kolem nás hodně, ale přiblížením se na 2 metry, náhledem přes okno, vstupem dovnitř, by možná víc ke mně promlouvala

takhle voní prachem cesty, omítkou co předevčírem zmáčel déšť.. ale nevoní kouřem zašlých časů

ale ráda jsem viděla, páč... dramatická nostalgická.. kde já to už psala?? :-)