celkom príjemné kompozičné cvičenie s vyboostrovanou zelenou

páči sa mi tu tá neurčitosť určitosti, asi

bejt tam vzadu tak trošinku tušená kravka,joj to by bolo

Ja podobne krajiny miluju ... obcas mi to pripada, jakoby si clovek hledal krajinu k obrazu sveho rozpolozeni uvnitr sebe ... pro me jsou tyhle krajiny velice osobni, velice intenzivni, velice melancholicke, velice odvazne, protoze mluvi o auturu mozna vic, nez by si troufl rikat slovem, proste velice, velice pro me ;-)

...no, klamala by som, keby som tvrdila, že som sa kompozíciou nezaoberala...ale nie v zmysle cvičenia, skôr som tam premýšľala, aby kompozícia bola v súlade s tým, o čom píše Hynek
a keď som odtiaľ odišla, napadlo mi, že aby to bolo v súlade úplne, mala som byť vo vnútri ohrady a fotiť odtiaľ
ale nebanujem, aj keď si myslím, že opakovať sa tieto zábery nedajú, ešte som sa nestretla s tým, aby krajina môjho okolia mala dvakrát rovnakú tvár, zakaždým je iná, tak, ako som už iná aj ja.

len do dám, že cvičenie nie je nič pejoratívne, skôr by som to pomenoval ako základ úspechu v boji .)

jen dodám,že se páčí

Cítím se v podobných krajinách dobře, Danaje.

... se mi hodně líbí, Danka

tohle mně neskutečně baví

pro prostor pro fantazii, pro uzavřený prostor v prostoru nekonečně otevřeném a navíc umocněném mlhou, pro to prázdno.. co plné je, myšlenkami, které tam můžeme zasadit, pro tu měkkost, ve které se ty myšlenky rozplynou..

ú žas ná je, líbí se mi moc a navíc mě opravdu baví :-)

dokážu si představit, Dani, jak tam každé ráno přijdu, zavřu se tam a jsem tam ... a to se může opakovat třeba sto let, jen pokaždé musí být to ráno stejně vlhké, klidné, tiché a otevřené ...

nedokážu si tu scénu představit focenou zevnitř, už by to bylo pro mne, asi, příliš vymezující, určující, takto je to jen na mě, jak si s tím prostorem naložím ...