Divam se znova a rikam si, ze to zas tak zly neni. Ta vlna to dobre dokresluje.

A klidne priznavam, ze nejsem dobry v anglictine a tak jsem si musel, o jaky text a autora jde. Odborne knihy mi problemy necini, obcas beletrie, ale poezii dokazu cist a vnimat pouze v cestine a rustine (Vysockij, Okudzava). Ano, par prekladu se u mne take najde, ale Poe (sic) mezi nimi neni. Mozna i zavidim tem, kteri dokazi cist anglickou poezii.

Já, abys nezáviděl mně, bych to jen tak v angličtině číst nedovedl. Ale když si přečtu kousek česky, začnu přemýšlet nad tím, jak to zní a mám chuť to redigovat a pak se musím podívat do originálu a nakonec rezignuji (od redakce k rezignaci jen krok přes jednu sykavku) s tím, že mu rozumím jen málo, ale dovedu si lépe představit zvuk slov.

P. S.: Mám zrovna babičku v nemocnici. Odvezli ji tam s krvácením do mozku a teď ji selhává srdce a mě se nad ránem zdál takový divný sen. Zapsal jsme si ho takto:

Ptám se krkavce i sebe,
ve chvíli, kdy začal tento den,
kde je zem a kde je nebe.
Kde je nebe, kde je zem?
Divný, měl jsem k ránu sen:
nejdřív pohřeb a pak teprv smrt,
točité schody do hlubiny.
Artézská studna, Věčnost, ropný vrt,
kdo jsme Já, ne-li někdo jiný?

ale pak se mi zdálo, že se to sem nehodí a tak jsme to nahradil tím Poem.

Hm, ja uz mam Zuzku doma ... kez se Ti babicka take vrati ...

Tak proto - rikal jsem si, ze to bylo dano nejak ve spechu, predevsim ten predchozi obrazek...

Sny jsou osidne, predevsim k ranu, kdy mohou se zdat nesouvisejici sny a vybavi se pouze utrzky, ktere jsou poskladany do bizarnich spojitosti. Ale krasne je prave ono hledani v nich, kdy sny bez logiky a souvislosti zanechaji v mysli ony rozhazene stopy a my se je snazime logicky pospojovat a dat k sobe. To nefunguje. A proto je lepsi ono vyusteni v takoveto verse, nez snazit se prevypravet obsah snu.

Na popovidanou verim ze v lepsich casech.

..ze stáří mám strach...
soucítím